Očumuju...

....brouzdám netem. Miluju foodblogy. A pokud jde o sladké, tak TENTO je úplně nejvíc! :)
Pochodím, pokochám se. No, a dost často i něco upeču.
Tímto děkuji Chez Lucii za bájo recept na čokoládový cheeeeeees!

Sice jsem se dopustila několika fatálních chyb (jo, fakt jsem tu formu zabalenou v alobalu nacpala natvrdo do vody. A taky popraskal. Trochu :))), ale co už. Chutnal výborně a na párty v parku s dospělákama se po něm jen zaprášilo! 

Popatlaňoučký čokoládovou ganage s lesním ovocem.

                                                                      Takže díky, Lucie!

Něco z minulého týdne...

Minulý týden jsem se, ač zdravotně indisponována, vrhla do red velvetu. Už už jsem se těšila až vychladne, dám si kávičku, dortíček... Nevím co jsem kde "pokaňhala", ale nevyšel mi krém. Bylo ho málo a byl řídký(...že by zpropadnené Almete?) :(

 Bezva recept na velveta zde.

Vyškrábla jsem tedy ještě zbyteček máslového vanilkového, vše to polepila dohromady. Chvilku jsem váhala jestli mám nechat dort "nahatý" a rychle ho sníst nebo zkusit nějaké to zdobení. Přece jen zásoby od Malátkových ještě mám a byl by hřích nechat to zkazit, že jo... Tak jsem se pustila do zdobení. Opět žádná sláva, co si budeme povídat...

Ale já to jednou natrénuju! ;D 

Na korpus jsem nanesla "cosi" na způsob ganage (bílá čokoláda - belgická ňamka, borůvky, smetana), potaženo marcipánem barveným na růžovo, černým fondánem (ale jen decentně, aby nedošlo k otravě cukrem) a marcipánovou kytí. Fotografie řezu pořizována ve stavu absolutního zoufalství pramenícího z absťáku po "sladkém", takže je porcování bylo divoké :) Jo, a byl fakt dobrý! ;)

Sedmimílový krok vedle :)

aneb Sie möchten Kitsch? !!!Pozor, toto čtení a shlížení fotografií je jen pro silné nátury a jedince s kachním žaludkem bez dávivého reflexu!!! Slíbila jsem (jj, stará slibotechna) Martinovi, že mu na turistický víkend upeču dortíček. Přišli báječné suroviny od Malátkových, takže hurá do práce.

Fondán jsem podrobila zkoušce už ve čtvrtek, kdy jsem děckám do práce napekla minikoláčky (bílkové těsto, sýrovo-citrónový krém, vanilkový krém, fondán), ochutnala jsem, protože děti se cpaly jak o život. Mno, bylo to tak sladké, že se mi málem udělalo mdlo :(

Poučena, že fondánem je opravdu třeba šetřit jsem se pustila do další práce... Uplácala jsem opravdu dobrý kakaový piškot jako základ, dokonce jsem vyrobila vééélkou hromadu tužšího a velmi chutného malinovo-smetanového krému a vanilkový máslový (asi na něj mám úchylku, nebo co :)). Skompletovala jsem dort a těšila se na zdobení, které jsem, já husa, nechala na poslední chvíli a tady došlo k fatální chybě. Možná nebyl až tak děsivý asfalt (původní záměr byl kamenitá zem, jinak korpus, máslový krém plus borůvky a již zakoupený černý fondán), prosypaný drobnými perličkami (jakožekamínky), ale to co následovalo...

...turistům totiž musíte vyrobit extra vkusné botičky, že jo...

A zde příšera v celé své kráse! :)))

Outlocitnějším náturám se omlouvám, ale nemůžete říct, že jste nebyli varováni ;) Závěr jsem si udělala asi takový, že s fondánem až tak velcí kamarádi asi nebudeme :) A pokud, tak jen na "dětcké" párty...¨ Mmch, víkendový dortík domácí, z bílkového těsta s borůvkovým krémem a šíleným zeleným marcipánem (ano, i barviva dorazila :))), byl opravdu chutný a snědl se rychleji než jsem stačila nafotit.

Red velvet mini cup cakes ;)

Kdo se dívá na fabulous cakes? :)))

No, tak ten, kdo se dívá samo ví co je americkým dortovým hitem... Tramtadadá! Red velvet těstíčko. Zkusila jsem podle receptu zde.

Pekla jsem cupcakes, protože jsem objevila staré košíčky. No, staré. Od Vánoc. A koupila jsem je, protože byly takové roztomilé a to mi stačilo, že je někdy využiju, s tím jsem snad ani nepočítala. Ovšem to, že byly krásné bylo ve finále jedno, páč se tak "spečou" s těstíčkem, že člověk s běžně vyvinutým zrakem stejně roztomiloučký vzorek neregistruje.

Těsto podle receptu je fajn, měkké, žádná podešev. Nesrazilo se, cakes pěkně "naběhly". Jedinou menší vadou bylo z mé strany nedodržení postupu, tzn. hodně kakaa = mírně hořké (ale pokakauhořké) těsto a spíš hnědočervená než červená barva (neměla jsem gelového Wiltona - ty přijdou snad zítra, vč. dalších legrácek, takže musela posloužit stará dobrá drogistická barva na potraviny).

Dosud vše šlo tak jak mělo, takže jsem se dmula pýchou. Ovšem jen do doby kdy jsem udělala krém. Byl dost řídký (ale fakt je, že jsem použila Almette sýr místo avizovaného Buka, Philadelphii bych nikde stejně nesehnala). Tak jsem ho dala do lednic a vyčkávala. Moc neztuhnul. I tak jsem se rozhodla, že cakes dozdobím, a to bez "hubičkovadla" - tzn. zdobícího sáčku na krémy apod. A jak to šlo všechno parádně, zdobením jsem to asi pěkně zvrzla.

I tak přidávám fota, neboť alespoň na první polovic jsem hrda :))

Jo, a ještě poznámku... Připravovala jsem přesně polovinu těsta (až na to kakao, že jo...), vyšlo na 38 mini cup cakes a placičku nizoučkou, dortovou, takže k dortíčkům přibyl i půldort (od dvou podlažích) ;)) Tak dobrou. Chuť! :)

Když zbude...

Asi takhle... Když zbude čokoládový krém, neleníte, den dopředu si namočíte sušené brusinky do rumu, upečete piškotové těsto (jako na bublaninu nebo roládku), vykrájíte kolečka, dáte tam ty brusinky, a taky maliny, a taky krém - ten co vám zbyl, přiklopíte dalším kolečkem, pomažete krémem, posypete nastrouhanou čokoládou, opikaujete, dozdobíte ovocem (které vám doma zbylo :)). A je to! ... dobrý ;)

...případně se rozdělíte s kolegy...

Pecivál se nacpává aneb další dortíček :)

Tentokráte z bílkového těsta podle osvědčené babiččiny kuchařky... Recepis: 6 bílků, 18 dkg cukru, 16 dkg polohrubé mouky, 6 dkg másla, citrónová kůra nebo vanilka (v tomto případě vanilka). To tuhého sněhu zašleháme cukr, vanilku, přimícháme prosátou mouku a postupně přikapáváme studené rozpuštěné máslo. Pečeme zvolna (dala jsem 155 - 160, po půl hoďce přitvrdila na 170).

Uvnitř promazání čokoládou (s trochou pikaa :)), další vrstva vanilkový máslový krém s lesním ovocem (bohužel mraženým), horní část potřena po stranách čokoládovým velejemným máslovým krémem. Nahoře máslový vanilkový, zdobeno pikaem, fíkem a židovskou třešní. Mňam! :)

Dortíček ;)

Tak pro začátek. Neumím péct. V troubě se mi střídá maximálně kachna s bůčkem. Pár pokusů o sladkou dobrotu už proběhlo, ale zatím jen s výsledkem chutné, ale ošklivé. Proto jsem měla obrovskou radost, když jsem upekla dort, který tak i vypadal :)) Celý postup dortíku mám sice zachycený, ale v mobilu je pevně uzavřen (alespoň do doby než najdu kabel :)). Na co to tedy koukáme? Korpus ze staré kuchařky po babičce... Recepis: 4 vejce 7 dkg másla 14 dkg cukru nastrouhaná tabulka hořké čokolády 6 dkg polohrubé mouky

Do utřeného másla dáváme na střídačku žloutek a cukr. Když máme utřeno přidáme čokoládu. Ušleháme sníh, přidáme opatrně prosátou mouku. V míse se žloutky opatrně smícháme a dáme péct na tři čtvrtě hoďky tak na 155 stupňů, ke konci můžeme teplotu mírně zvýšit. Dort se smí rozkrájet až druhý den.

Jako vnitřní náplň jsem vybrala tento krém, do kterého jsem přidala čerstvé pokrájené jahody (pár kousků) a jahody podušené s trochou vody a moučkovým cukrem.

Dort jsem pak potřela máslovým krémem, do kterého jsem dala vanilkový cukr i čerstvou vanilku. Nesrazil se, byl báječně dobrý!!! Na povrch je třeba máslový, protože s ním si marcipán rozumí.

Další fází bylo vyřezávání lístečků a barvení marcipánu. Pozor, pokud vás Dr.Oetker přesvědčuje, že balení jeho marcipánu vyjde na dort o průměru 23 není to pravda ;) Marcipány je třeba koupit nejméně dva.

...a byl vážně moc dobrý! ;))